V sychravém větru už tu všechno zebe
suchého listí plný kout.
Vlaštovko, řekni, pod
který zas nebe
přichystala ses odlétnout?
Tatínek za vsí pouští dětem draka,
drak zmítaje se stoupá výš
Buď
sbohem, léto ! Havran blízko kráká
a vrána kráčí ještě blíž.
Posedávaj chlapci u ohýnků,
v kapse jim hřeje zemák z
popele.
Co chvíli setřeš hebkou pavučinku,
jež uvazla ti na čele.
Jen nestýskej si, vrátí se čas jara
a s jarem
míza do proutí.
Do šedé mlhy padá země stará
na malou chvilku usnouti.