Jana Eyrová – Charlotte Brönteová

Jana Eyrová – Charlotte Brönteová

Obsah:

Hlavním tématem knížky je sirotek Jana Eyrová s velice drsnou minulostí, přesto s energickou a nebojácnou povahou. Se svou výmluvností, moudrostí a skromností se během svého života stává u většiny lidí oblíbenou. Hlavně u druhé hlavní postavy pana Rochestera.

Vedlejší téma tvoří paní Reedová se svými dětmi (Jiřinou, Eliškou a Janem) a Janin bratranec Jan Křtitel Rivers. V knížce je i epizoda o Heleně Burnsové (kamarádka z dívčí loowodské školy) a o šílené ženě pana Rochestera Celkové téma se jeví jako opakující (příběh o lásce).

Titul díla upírá pozornost na hlavní postavu románu a zároveň symbolizuje hlavní téma. Knížka je napsána chronologickým postupem v ich-formě a místy se objevuje i postup retrospektivní. Občas se vyskytují slova v nářečí. Děj se odehrává v době viktoriánské na anglických velkostatcích.

Chudý kaplan se zamiloval do bohaté dcery a ona se zamilovala do něj. Navzdory nesouhlasu rodiny se za něj provdala. Rodina se jí proto ihned po svatbě zřekla. Asi za dva roky oba manželé zemřeli. Zanechali po sobě dceru, Janu Eyrovou, kterou k sobě přijali příbuzní z matčiny strany. Její strýc zanedlouho zemřel a Janu musela vychovávat jeho žena v Gatesheadu, Sára Reedová. Paní Reedová si Janu u sebe nechala deset let. Těch deset let bylo pro malou Janu kruté období. Celou dobu byla utlačována jak tetou a služebnictvem, tak i jejími třemi dětmi (Eliškou, Jiřinou a Janem Reedem).

Paní Reedová Janu neměla ráda už od samého začátku. Neujala se jí z vlastní vůle, ale byla k tomu donucena svým mužem, než zemřel. Proto k Janě chovala velký odpor a Jana k ní. Neustále Janu zraňovala svými jedovatými výhružkami a její nespravedlivostí.

Paní Reedová byla velice pečlivá a dobrá hospodyně. Domácnost a hospodářství měla pevně v rukou, jen děti se někdy poněkud vymykaly její výchově. A to hlavně tvrdohlavý, panovačný syn, Jan Reed, její mazánek. Dcera Eliška byla umíněná a sobecká. a zhýčkaná, uštěpačná, hašteřivá a drzá Jiřina se stala díky své nesmírné kráse oblíbenou. 

Když byla Jana Eyrová poslána do dívčí loowodské školy, připadala si vysvobozena z kruté rodiny Reedovy. Do té školy patřili jen sirotci a vládla tam přísná kázeň, zavedena panem Brocklehurstem. Jana zde pobývala šest let jako žákyně a dva roky jako učitelka. Potom si podala inzerát a odešla do Thornfieldu, kde přijala místo vychovatelky.

Učila malou dívku, Adélku Varensovou, kterou z milosti přijal pan Edward Rochester – majitel Thornfieldu. Jeho snědý obličej, mohutné hranaté čelo, hluboko zapadlé oči a umíněná, pevně sevřená ústa představovaly téměř ošklivou tvář. Přesto se díky své dobrosrdečné, trochu podivínské a někdy i pyšné povaze do něj Jana zamilovala a on do ní.

Teprve před oltářem se Jana dověděla, že má pan Rochester ženu, která je šílená a žije v Thornfieldu. Janu to velice zarmoutilo, a proto utekla. Jako žebračka ve městě Whitoross později našla útěchu u nových přátel Na Blatech. Poté zjistila jejich původ: farář Jan Křtitel Rivers a jeho sestry Diana a Marie Riversovy jsou její příbuzní.

Mezitím Rochesterova žena zapálila Thornfield, sama při tom shořela a pan Rochester přišel o ruku a o zrak. Potom se odstěhoval do svého druhého domu, Ferndeaunu. O Janu Eyrovou se začal zajímat bratranec Jan Křtitel, chtěl si ji vzít a odjet s ní do Indie. Jana odmítla a konečně se vydala hledat svého, už skoro zapomenutého milence, pana Rochestera, kterého si bez zábran vzala za muže. Během dvou let společného života se jim narodili dvě děti a pan Rochester začal vidět na jedno oko.

Hlavní myšlenkou autorky bylo přiblížit čtenářům postavení hlavní hrdinky. Také se pokusila o celkové ztvárnění doby viktoriánské v průběhu celého děje. A přes velké úsilí dovedla děj do poměrně šťastného konce. Knížka bez okolků vykresluje drsnou realitu.