Buržoazní revoluce v Anglii a Nizozemí
Autor: ergo
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 06.08.2008
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 916 slov
Počet zobrazení: 5 354
Počet zobrazení: 5 354
Tlačení: 521
Uložení: 551
Uložení: 551
ANGLIE
Po smrti Alžběty I. roku 1603 nastoupila na trůn dynastie Stuartovců, která spojila Anglii, Irsko a Skotsko pod jednoho krále.
Jakub I. (1603-1625) byl syn skotské královny Marie Stuartovny; smířlivá politika vůči Španělsku, kritizován poté, co odmítl pomoci svému zeti Fridrichu Falckému; vážnější krize nastala až za vlády jeho syna Karla. Byl proti válce.
Karel I. (1625-1649) se pokouší posílit absolutistickou moc na úkor práv parlamentu: vybírá daně bez souhlasu parlamentu, zavádí mimořádné daně a cla, nutí podnikatele a obchodníky k půjčkám, které nevrací; za peníze poskytuje výhradní práva na výrobu a prodej např. mýdla, uhlí a soli; rozprodává úřady. Parlament protestoval a byl rozpuštěn, Karel jej od roku 1629 přestal svolávat.
Většina rozporů v anglické společnosti se projevovala v podobě náboženských sporů: anglikánská církev - je státním náboženstvím (od Jindřich VIII.); katolická menšina, kterou ostatní nenávidí, král se k ní chová smířlivě; puritáni - odpůrci králova režimu i anglikánské církve, žádají návrat k „čisté“ církvi (purus = čistý), kritizují rozmařilost života u královského dvora, bujná okázalost dvora včetně divadla je urážkou Boha i pravého náboženství, angličtí biskupové slouží ďáblu, pronásledováni, tisíce hledají domov v Severní Americe, dvě strany:
-presbyteriáni - požadovali, aby církev spravovali volení presbyteři
- independenti - chtěli být nezávislý na presbyterech, vytvářeli demokratické obce, všichni stejnou účast na správě.
I. období anglické revoluce (1640-1642) - svolaný parlament si klade podmínky: zrušení mimořádných královských soudů, potrestání královských rádců, žádné daně bez souhlasu parlamentu - král se rozhodne pro ozbrojený zásah v parlamentu, na obranu členů parlamentu se postavil londýnský lid, král se necítí v Londýně bezpečně - odchází do severní Anglie, k válce se chystá král i parlament.
II. období anglické revoluce - období občanské války (1642-1649) - král zpočátku vítězí nad nevycvičenými vojáky parlamentu, situace se změní, když jeden z puritánů, statkář Oliver Cromwell vycvičil novou jízdu - základ „armády nového typu“ - z dobrovolníků, uvědomělí, ukáznění, důstojnická hodnost za zásluhy; roku 1645 porážka královských vojsk v bitvě u Naseby. Poté rozpory v protikrálovském táboře - umírnění presbyteriáni chtějí smíření s králem, rozpuštění armády; důstojníci (hlavně independenti) žádají, aby se král plně podrobil parlamentu; nejradikálnější skupina - levelleři - vypracovali návrh ústavy pro Anglii - tzv. Dohoda lidu - volební právo pro všechny „nezávislé“ muže, požadována republika. Cromwellova armáda se nerozešla, ale naopak dobyla Londýn a uchvátila moc; likvidována opozice: předáci umírněných a povstalci v armádě; za nebezpečné považováni diggeři (kopáči), kteří hlásali rovnost všech, bez povolení začali obdělávat obecní půdu, jejich mluvčím Winstanley. Král byl na nátlak lidu postaven před soud, obviněn z ze zrady a v lednu 1649 popraven, byla zrušena monarchie a vyhlášena republika.
III. období anglické revoluce (1649-1660) - roku 1653 byla nastolena diktatura Cromwella, vládne jako lord protektor, Cromwellova armáda do Irska, potlačeno povstání, obsazena nejlepší irská půda (nepřátelství mezi Iry a Angličany); také povstání ve Skotsku poraženo. Roku 1651 vydána tzv. navigační akta - zboží do Anglie se smí dovážet jen na anglických lodích nebo na lodích té země, která zboží vyrobila - namířeno proti Nizozemí - válka Anglie s Nizozemím, které bylo poraženo a muselo respektovat navigační akta; v roce 1658 zemřel Cromwell, v zemi chaos, rozhodnutí: znovu povolat Stuartovce.
Karel II. (1660-1685) byl synem popraveného Karla I., musí se podřídit vůli parlamentu
Jakub II. (1685-1688) bratr Karla II., chce znovu nastolit v zemi absolutismus (po vzoru Francie) a obnovit katolickou vládu - nový konflikt, Jakub II. Sesazen, na trůn jeho dcera Marie, která je provdána za nizozemského místodržícího Viléma Oranžského - Vilém III. (1688-1702).
Slavná revoluce (1688-1689) - Vilém III. podepsal tzv. Zákon o právech: král se zavazoval, že bez souhlasu parlamentu nebude vyhlašovat ani rušit zákony, vybírat daně, ani udržovat vojsko v době míru - Anglie se stává konstituční monarchií, moc krále je omezena parlamentem a ústavou. V boji o moc se v parlamentu později zformovaly dvě politické strany: konzervativní toryové (hlavně velkostatkářská aristokracie) a svobodomyslní whigové (obchodní buržoazie, podnikatelé), vláda závislá na parlamentu, ministři vybíráni podle přání té ze dvou stran, která získala většinu křesel v parlamentě; vývoj dovršen roku 1715 - na anglický trůn povolán Jiří Hannoverský - pravnuk Jakuba I., nerozumí anglickým poměrům, neumí anglicky, zastupuje ho „první ministr“ - ministerský předseda; - položeny základy parlamentního systému.
NIZOZEMÍ
Bylo formální součástí SŘŘ, roku 1555 ho Karel V. předal španělské části Habsburského rodu. V 16.stol. bylo rozděleno do 17 provincií = samostatná území, každé má vlastní sněm, privilegia, v čele všech generální místodržitelé. V manufakturách podniká měšťanstvo, které má silné pozice. Nizozemí má vyspělý obchod a výrobu, nejvýznamnější byly Antverpy. Stále silnější pozice reformace, hlavně kalvinismus a novokřtěnci. Příčiny odporu proti Španělsku: politické - zaváděn absolutismus; ekonomické - vysoké berně a omezování obchodní svobody; náboženské - Španělsko násilně hájí katolickou církev. V opozici proti Španělsku nejprve vysoká šlechta: Vilém Oranžský, admirál Hoorn, generál Egmont. V roku 1564 dosáhli odvolání nenáviděného generála Granvilly. V letech 1566-1567 „obrazoborecké hnutí“ - lidové hnutí proti katolické církvi - opoře Španělska (ničeny kláštery, kostely) - poraženo. V roce 1567 do Nizozemí přichází vojsko s vévodou z Alby v čele = teror v zemi: vězení, soudy, popravy tisíců účastníků odboje ( i Hoorn a Egmont), konfiskace majetku. Zavedeny nové daně = alcabata: 1% z majetku, 5% z prodeje movitostí, 10% ze všech tržních převodů - útěk za hranice, ochromení výroby. Hlavní odboj proti Španělsku veden „gézy“ (žebráky):
- lesní gézové: v lesích na jihu, partizánský způsob boje, přepadání španělských posádek
- námořní gézové: důležitější, v čele Vilém Oranžský, přepadávání španělských lodí, azyl v anglických přístavech, 1572 vypovězeni z přístavů, dobyto několik přístavů na holandském pobřeží (hlavně Briel) - signál k povstání.
Boj se Španělskem (1572-1579): roku 1579 jsou jižní provincie pod španělskou nadvládou - Španělské Nizozemí (od roku 1830 Belgie
V roce 1579 sedm severních provincií uzavřelo „Utrechtskou unii“, 1581 po sesazení Filipa II. Vznik samostatného státu Spojené nizozemské provincie, v čele Vilém Oranžský (1584 zavražděn). O svou existenci bojují až do roku 1648, kdy jsou uznány jako samostatný stát po 30 leté válce.
Po smrti Alžběty I. roku 1603 nastoupila na trůn dynastie Stuartovců, která spojila Anglii, Irsko a Skotsko pod jednoho krále.
Jakub I. (1603-1625) byl syn skotské královny Marie Stuartovny; smířlivá politika vůči Španělsku, kritizován poté, co odmítl pomoci svému zeti Fridrichu Falckému; vážnější krize nastala až za vlády jeho syna Karla. Byl proti válce.
Karel I. (1625-1649) se pokouší posílit absolutistickou moc na úkor práv parlamentu: vybírá daně bez souhlasu parlamentu, zavádí mimořádné daně a cla, nutí podnikatele a obchodníky k půjčkám, které nevrací; za peníze poskytuje výhradní práva na výrobu a prodej např. mýdla, uhlí a soli; rozprodává úřady. Parlament protestoval a byl rozpuštěn, Karel jej od roku 1629 přestal svolávat.
Většina rozporů v anglické společnosti se projevovala v podobě náboženských sporů: anglikánská církev - je státním náboženstvím (od Jindřich VIII.); katolická menšina, kterou ostatní nenávidí, král se k ní chová smířlivě; puritáni - odpůrci králova režimu i anglikánské církve, žádají návrat k „čisté“ církvi (purus = čistý), kritizují rozmařilost života u královského dvora, bujná okázalost dvora včetně divadla je urážkou Boha i pravého náboženství, angličtí biskupové slouží ďáblu, pronásledováni, tisíce hledají domov v Severní Americe, dvě strany:
-presbyteriáni - požadovali, aby církev spravovali volení presbyteři
- independenti - chtěli být nezávislý na presbyterech, vytvářeli demokratické obce, všichni stejnou účast na správě.
II. období anglické revoluce - období občanské války (1642-1649) - král zpočátku vítězí nad nevycvičenými vojáky parlamentu, situace se změní, když jeden z puritánů, statkář Oliver Cromwell vycvičil novou jízdu - základ „armády nového typu“ - z dobrovolníků, uvědomělí, ukáznění, důstojnická hodnost za zásluhy; roku 1645 porážka královských vojsk v bitvě u Naseby. Poté rozpory v protikrálovském táboře - umírnění presbyteriáni chtějí smíření s králem, rozpuštění armády; důstojníci (hlavně independenti) žádají, aby se král plně podrobil parlamentu; nejradikálnější skupina - levelleři - vypracovali návrh ústavy pro Anglii - tzv. Dohoda lidu - volební právo pro všechny „nezávislé“ muže, požadována republika. Cromwellova armáda se nerozešla, ale naopak dobyla Londýn a uchvátila moc; likvidována opozice: předáci umírněných a povstalci v armádě; za nebezpečné považováni diggeři (kopáči), kteří hlásali rovnost všech, bez povolení začali obdělávat obecní půdu, jejich mluvčím Winstanley. Král byl na nátlak lidu postaven před soud, obviněn z ze zrady a v lednu 1649 popraven, byla zrušena monarchie a vyhlášena republika.
III. období anglické revoluce (1649-1660) - roku 1653 byla nastolena diktatura Cromwella, vládne jako lord protektor, Cromwellova armáda do Irska, potlačeno povstání, obsazena nejlepší irská půda (nepřátelství mezi Iry a Angličany); také povstání ve Skotsku poraženo. Roku 1651 vydána tzv. navigační akta - zboží do Anglie se smí dovážet jen na anglických lodích nebo na lodích té země, která zboží vyrobila - namířeno proti Nizozemí - válka Anglie s Nizozemím, které bylo poraženo a muselo respektovat navigační akta; v roce 1658 zemřel Cromwell, v zemi chaos, rozhodnutí: znovu povolat Stuartovce.
Karel II. (1660-1685) byl synem popraveného Karla I., musí se podřídit vůli parlamentu
Jakub II. (1685-1688) bratr Karla II., chce znovu nastolit v zemi absolutismus (po vzoru Francie) a obnovit katolickou vládu - nový konflikt, Jakub II. Sesazen, na trůn jeho dcera Marie, která je provdána za nizozemského místodržícího Viléma Oranžského - Vilém III. (1688-1702).
Slavná revoluce (1688-1689) - Vilém III. podepsal tzv. Zákon o právech: král se zavazoval, že bez souhlasu parlamentu nebude vyhlašovat ani rušit zákony, vybírat daně, ani udržovat vojsko v době míru - Anglie se stává konstituční monarchií, moc krále je omezena parlamentem a ústavou. V boji o moc se v parlamentu později zformovaly dvě politické strany: konzervativní toryové (hlavně velkostatkářská aristokracie) a svobodomyslní whigové (obchodní buržoazie, podnikatelé), vláda závislá na parlamentu, ministři vybíráni podle přání té ze dvou stran, která získala většinu křesel v parlamentě; vývoj dovršen roku 1715 - na anglický trůn povolán Jiří Hannoverský - pravnuk Jakuba I., nerozumí anglickým poměrům, neumí anglicky, zastupuje ho „první ministr“ - ministerský předseda; - položeny základy parlamentního systému.
NIZOZEMÍ
Bylo formální součástí SŘŘ, roku 1555 ho Karel V. předal španělské části Habsburského rodu. V 16.stol. bylo rozděleno do 17 provincií = samostatná území, každé má vlastní sněm, privilegia, v čele všech generální místodržitelé. V manufakturách podniká měšťanstvo, které má silné pozice. Nizozemí má vyspělý obchod a výrobu, nejvýznamnější byly Antverpy. Stále silnější pozice reformace, hlavně kalvinismus a novokřtěnci. Příčiny odporu proti Španělsku: politické - zaváděn absolutismus; ekonomické - vysoké berně a omezování obchodní svobody; náboženské - Španělsko násilně hájí katolickou církev. V opozici proti Španělsku nejprve vysoká šlechta: Vilém Oranžský, admirál Hoorn, generál Egmont. V roku 1564 dosáhli odvolání nenáviděného generála Granvilly. V letech 1566-1567 „obrazoborecké hnutí“ - lidové hnutí proti katolické církvi - opoře Španělska (ničeny kláštery, kostely) - poraženo. V roce 1567 do Nizozemí přichází vojsko s vévodou z Alby v čele = teror v zemi: vězení, soudy, popravy tisíců účastníků odboje ( i Hoorn a Egmont), konfiskace majetku. Zavedeny nové daně = alcabata: 1% z majetku, 5% z prodeje movitostí, 10% ze všech tržních převodů - útěk za hranice, ochromení výroby. Hlavní odboj proti Španělsku veden „gézy“ (žebráky):
- lesní gézové: v lesích na jihu, partizánský způsob boje, přepadání španělských posádek
- námořní gézové: důležitější, v čele Vilém Oranžský, přepadávání španělských lodí, azyl v anglických přístavech, 1572 vypovězeni z přístavů, dobyto několik přístavů na holandském pobřeží (hlavně Briel) - signál k povstání.
Boj se Španělskem (1572-1579): roku 1579 jsou jižní provincie pod španělskou nadvládou - Španělské Nizozemí (od roku 1830 Belgie
V roce 1579 sedm severních provincií uzavřelo „Utrechtskou unii“, 1581 po sesazení Filipa II. Vznik samostatného státu Spojené nizozemské provincie, v čele Vilém Oranžský (1584 zavražděn). O svou existenci bojují až do roku 1648, kdy jsou uznány jako samostatný stát po 30 leté válce.
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Francouzská buržoazní revoluce | Referát | 1 237 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#burzoazni revoluceDiskusia: Buržoazní revoluce v Anglii a Nizozemí
Pridať nový komentárVygenerované za 0.031 s.