České stavovské povstání 1618 – 1621
situace před povstáním
- vyvrcholení soupeření mezi českými stavy (stoupenci stavovského uspořádání) x králem
(úsilí o absolutistickou vládu) za Matyáše I.
- náboženské spory (většina šlechty protikatolická a protihabsburská), španělská
strana proti Majestátu (uzákoňující náboženskou svobodu, 1609)
- Matyáš začal uvažovat o svém nástupci, (neměl potomky) vybral
bratrance Ferdinanda II. Štýrského. To se příliš nezamlouvalo stavům, protože věděly, jak nekompromisně zasahoval proti
nekatolíkům + absolutismus
formování odporu
- sjezd nekatolických stavů v Praze (březen 1618) -
stížnost na porušování zemských svobod a Majestátu, Matyášem omítnuto, sjezd zakázán - pobouření stavů
- - shromáždění
radikálního křídla v Karolinu (květen) – ovládli situaci proti mírné opozici ochotné vyjednávat
pražská
defenestrace 23.5.1618
- třetí v pořadí (první 1419 husité, druhá 1483 za Vladislava Jagellonského)
- po
improvizovaném soudu (obvinění z porušování zemských stavovských svobod) - svržení královských místodržících z oken do hradního
příkopu - definitivní rozchod s Habsburky, akce měla zabránit mírnějšímu křídlu vyjednávat a měla vytvořit prostor pro svazek se
zahraničím)
vláda 30 direktorů -prozatímní převzetí správy země stavovským odbojem
(rovným dílem tři stavy: panstvo, rytířstvo, měšťanstvo), ze země vyhnáni jezuité, vytvořeno žoldnéřské vojsko
- Morava
zůstala neutrální
- odboj výhradně stavovský (šlechta nechtěla účast chudiny – sociální vzpoura)
zahraničí
nakloněno spíše Habsburkům, Francie zatížena vlastními spory s hugenoty, německá Unie nejednotná (s Katolickou ligou smlouva o
neútočení), angl. a dán. králové považovali za projev neposlušnosti k panovníkovi, pomoc pouze z Nizozemí (vedlo boj proti Španělům)
naopak Habsburkové měli širokou podporu: německá katolická Liga, polský král, papež, španělští Habsburkové - převaha
finanční a vojenská
- tažení do Čech, 3 roky bojů se stavy – střídavé úspěchy
- 1619 - schválena nová ústava -
ustanovena konfederace zcela rovnoprávných zemí (Morava,Slezsko,obě Lužice), moc panovníka omezena stavy
- Ferdinand II. sesazen,
českým králem zvolen Fridrich Falcký (tzv. zimní král, německý kalvinista, zeť anglického krále Jakuba I.) - nedostatek
autority a odpovědnosti
- v březnu 1920 se ke konfederaci přihlásili i stavové uherští a rakouští = oslabení habsburské moci,
snaha o obnovení moci, v prvé řadě o porážku českého povstání
Bitva na Bílé hoře u Prahy –
8.11.1620
- rozhodující bitva (2 hodiny) – úplná porážka stavovského vojska
- demoralizované, diletantské
vedení, chaos, materiální potíže, zbabělý útěk, Praha vydána zadarmo
- příčiny porážky: stavy osamoceny, zklamala zahraniční
pomoc, radikalismus hrstky vůdců, pasivita ostatních, nevyhranění cesta, nejasné cíle, špatně placená armáda, epidemie, zima, hlad,
demoralizace
důsledky porážky:
- pronásledování účastníků odboje – staroměstská exekuce
21.6.1621 – poprava 27 vůdců povstání (kat Jan Mydlářem) - (např.Kryštof Harant, Jan Jesenius)
- všem účastníkům odboje
zkonfiskován majetek - obohacení církve, i šlechtic Albrecht z Valdštejna (Frýdlantské vévodství- statky v sev.Čechách „stát ve
státě“) – vojevůdce v 30leté válce
- dokončeno protireformační úsilí Habsburků, katolictví jediné povolené náboženství,
proces rekatolizace řízen jezuity (školství, cenzura – pálení knih), zrušen Majestát (=návrat do předhusitského období) - emigrace
(mnoho vzdělanců – Komenský) - úpadek českého kulturního života
- 1627/28- Obnovené zřízení zemské –
právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
uzákonění dědičného práva Habsburků, němčina
zrovnoprávněna s češtinou, českým králem znovu Ferdinand II.Štýrský (nazýván „krvavý“ – odpovědný i za vraždu
Albrechta z Valdštejna)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta