Obnovení ČSR po Druhé světové válce

Obnovení ČSR po Druhé světové válce

(únorové události 1948)

3. dubna 1945 – návrat prezidenta Edvarda Beneše z exilu
následujícího dne ustanovena nová vláda – byla výsledkem moskevských jednání

Moskevská jednání v březnu 1945

– mezi dvěma centry našeho zahraničního odboje, londýnským a moskevským

– nedůvěra vůči domácímu odboji – pro jeho reprezentanty nebylo ve vládě jediné křeslo

– dohoda o programu a složení čsl.vlády

– členy vlády se měli stát vždy tři ministři za každou povolenou stranu, což znamenalo, že komunisté získali ministerských křesel šest (KSČ, KSS)

– principem poválečného politického života se měla stát národní jednota (přesvědčení, že za konec 1.republiky může politická roztříštěnost)

– – vytvořena Národní fronta Čechů a Slováků, orgán, ve kterém měli být zastoupeni představitelé všech politických stran a měly se zde řešit vznikající problémy, zároveň mu byla dána pravomoc rozhodovat, kterým stranám bud do budoucna činnost povolena – vlastně postavena nad parlament

– vytvořen systém lidové demokracie (ve skutečnosti omezení demokracie)

Košický vládní program

– programový dokument vlády

– přijatý na jednání v Moskvě, vyhlášen 5. dubna v Košicích

– zdůrazňoval program spojenectví se SSSR

– proklamoval konfiskaci majetku fašistů, zrádců a kolaborantů

– Čechy a Slováky prohlašoval za dva rovnoprávné národy

– zakotven článek o zákazu pravicově orientovaných stran první republiky – posílení levicově orientovaných stran bylo v poválečné Evropě obecným jevem – u nás ale extrém

– poválečná ČSR nebyla obnovena ve své původní podobě – Podkarpatská Rus připojena k SSSR

odsun Němců

– rozhodnutí zbavit se národnostních menšin (především Němci, pak Maďaři)

– s „řešením“ se začalo ihned po osvobození – menšiny měli bezprávní postavení

– počáteční tzv.divoký odsun provázený mnoha krutostmi – odsouzení západních států

– na Postupimské konferenci (srpen 45) pak schválen tzv.organizovaný odsun (jen Němců-ne Maďarů) – pod dohledem nezávislé mezinárodní komise

zákonodárná moc zpočátku nahrazena prezidentskými dekrety

– retribuční dekrety (malý a velký) o potrestání nacistických zločinců, zrádců a pomáhačů

– mimořádné soudy a popravy

– znárodňování – majetek Němců, zrádců, kolaborantů

– dekrety z 24.října 1945 znárodněny doly a klíčový průmysl (velké podniky, banky a pojišťovny)

– dvě třetiny národního průmyslu ve vlastnictví státu

28.10.1945 – zasedlo poprvé prozatímní Národní shromáždění

– potvrdilo a vyhlásilo za zákon dosavadní prezidentské dekrety

– vydali také zákon zaručující beztrestnost těm, kteří se podíleli na poválečném bezpráví

květen 1946 – 1.parlamentní volby

– celostátně vítězí KSČ, předsedou vlády Klement Gottwald

– celoevropský příklon k levici, popularita Sovětského svazu – osvoboditelská Rudá armáda

– komunisté v nejvýznamnějších resortech

– demokratické síly s nimi sváděly těžké boje – rozklad Národní fronty, snaha zabránit přílišnému znárodňování ekonomiky, proti kontrolování médií

taktika demokratů vycházela z představ o tradiční parlamentní politice
× komunisté prostředky mimoparlamentní:

– ovládání bezpečnostního aparátu, zdiskreditování protivníků (krčmáňský případ, moskevská aféra), výhrůžky lidovými nepokoji (opora o sjednocené odbory –ROH, v čele s A.Zápotockým)

– 1947 – v zemi narůstá nespokojenost způsobená nepříznivým hospodářským vývojem

– Stalin přistupuje k sovětizaci svých spojenců- Česko si zatím zachovává znaky formální znaky demokracie

– v březnu vyhlášena Trumanova doktrína, která rozlišovala státy pouze do dvou kategorií: demokratické nebo o demokracii usilující, a totalitní. Jen prvé měly nadále podporu USA.

– Marshallův plán – program na hospodářskou obnovu Evropy, Stalin ho odmítl a s ním i na Moskvě závislé země, Stalin oznámil naší delegaci v Moskvě, že československou účast na Marshalově plánu bude kvalifikovat jako čin namířený proti SSSR. Vláda přijala sovětské ultimátum – železná opona – léto roku 1947.

únor 1948 – vrchol vládní krize

– podnětem ke konečnému střetnutí byly poměry v Bezpečnost

– přeložení posledních nekomunistických velitelů policie z Prahy – mělo zajistit kontrolu komunistům

– na protest podávají demokratičtí ministři demisi 20.2.1948

– předpoklad, že prezident demisi přijme a donutí Gottwalda ke spolupráci nebo vypsání předčasných voleb

– 25. února 1948 – komunisté donutili Beneše demisi přijmout hrozbou masových demonstrací (občanské války) a sovětskou intervencí

– Gottwald doplnil vládu o ministry podle svých představ

– komunisté přistoupili k budování totalitního systému
proběhlo 2.znárodnění – do konce roku odstraněn soukromý sektor

30.května volby do parlamentu

– zastrašování jakékoliv opozice, společná kandidátka bez jakýchkoli opozičních sil, falšování volebních lístků, oficiální výsledek 89,2%

– v červnu abdikoval prezident Beneš, o týden později zvolen Klement Gottwald, jmenována vláda v čele s Antonínem Zápotockým