Etnicita a multikulturalismus
Autor: oliverius
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 01.09.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 641 slov
Počet zobrazení: 5 361
Počet zobrazení: 5 361
Tlačení: 630
Uložení: 609
Uložení: 609
- konflikty mezi různými kulturami a etnickými skupinami - migrace = dilemata, konflikty a střety × nové příležitosti a výhody
- USA po kulturní stránce nejrůznorodější společností na světě
- současná Evropa se stává daleko více etnicky heterogenní
etnicita
- kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních
etnické skupiny
- skupiny lidí společného původu, jazyka a společné materiální a duchovní hodnoty
- jsou stálé, unikátní, liší se vzájemně antropologickým složením (× sociologických skupin)
- je pro ně charakteristické i určité území, kde vnikali a vyvíjeli se – ne vždy totožné s územím státu (menší n.větší)
- řada charakteristik, kterými si mohou odlišovat – jazyk, dějiny, původ, náboženství, styl oblékání nebo zdobení
etnické rozdíly
- vždy naučené
- spojeny s výraznou majetkovou a mocenskou nerovností a vzájemným antagonismem
mnoho společností dnes – etnicky pluralitní
- několik velkých etnických skupin, které tvoří jeden politický a ekonomický celek, ale přitom jsou vzájemně odděleny
menšina (=menšinové etnikum) – v sociologickém smyslu
- skupiny, jejichž příslušníci jsou v nevýhodě oproti členům většinové populace
- mají určitý pocit vzájemné skupinové solidarity nebo sounáležitosti
diskriminace a předsudky - tento pocit umocňují
- fyzicky a sociálně izolovaní od společnosti (soustředěni v určitých čtvrtích, městech, oblastech)
- prosazují endogamii – sňatky jen uvnitř skupiny, aby si udrželi kulturní svébytnost
- dlouhotrvající pronásledování menšin v dějinách (např.Židé)
- fyzické odlišnosti bývají označovány za rasové
rasa
- antropologický pojem
- = soubor dědičně předávaných znaků morfologických, tvarových a pigmentace (utváření lebky hl.obličeje, rozdíly velikosti, barvy pleti, tvaru a barvy očí, barvy a kvality vlasů)
- tři základní rasy: europoidní, negroidní, mongoloidní + přechodné typy
a) teorie mongenického původu – tři základní plemena se vytvořila ze společného základu
b) teorie polygenického původu – vznik z odlišných základů
- v sociologii - pojem rasa:
jazykově národností kritérium (románská, germánská rasa)
jazykově náboženské kritérium (židovská rasa)
antroporasová teorie – (nej.zastánce – A.Gobineau)
- rasový faktor = základní činitel pokroku nebo úpadku společnosti
- civilizace a kultura vytvořeny výhradně vyššími rasami
- míšení ras je směřování k úpadku
- lidstvo se nedá snadno rozdělit do biologicky odlišných ras
- neexistují přesně vymezené rasy, jen široké spektrum fyzických variací
- rozdíly ve fyzické typologii jsou výsledkem míšení více či méně příbuzných osob
určité rozdíly se stávají zdrojem společenské diskriminace a předsudků
- rasové odlišnosti - ty projevy fyzické variability, které jsou vybrány jako etnicky významné (barva pleti × barva vlasů)
rasismus = předsudek založený na významných fyzických rozdílech
rasista = člověk, který je přesvědčen, že někteří jedinci jsou v důsledku rasových rozdílů nadřazení nebo méněcenní
předsudky
- = názory nebo postoje jedné skupiny vůči druhé
- apriorní (předem dané) představy o jedinci a skupině, založeny spíše na informacích z doslechu než na skutečných poznatcích
- jejich vlastností je odolnost vůči změnám - nové informace předsudkem neotřesou
- negativní i pozitivní předsudky (
dva psychologické pohledy - jak vznikají předsudky
a) stereotypy
- předsudky se uplatňují především na základě stereotypů v uvažování
- všechny nové poznatky a informace se interpretují ve světle předsudku
mechanismus přenosu
- pocity nepřátelství nebo hněvu se obracejí proti něčemu, co není jejich skutečným původcem
- přenášení na obětní beránky:
obvykle skupiny, které se výrazně odlišují a mají poměrné malou moc (protestanti v katolických zemích, katolíci v protestantských zemích, Židé skoro všude)
- podíl projekce = podvědomé připisování vlastních úmyslů nebo vlastností druhým – frustrace - potlačované pocity přenášíme na druhé – často jde o sexualitu
b) autoritářská osobnost (T.W.Adorno – americká studie)
- předpoklad, že existuje určitý typ osobnosti, který je zvlášť náchylný k předsudkům
- kdo projevuje vyšší míru předsudků v jedné škále, projevuje ji i v dalších oblastech
- projevují se jako rigidně konformistické, submisivní k těm, které považují za nadřazené a přezíravé ke všem níže postaveným
- jsou vysoce netolerantní k odlišným názorům ve smyslu náboženském a sexuálním
- vysvětlení ve způsobu výchovy: rodiče jim nedokázali přímo projevovat lásku, byli nepřístupní, důraz na kázeň - v dospělosti trpí úzkostmi, které ovládají jen rigidním pohledem na svět - podléhají stereotypům, jejichž nesrovnalosti přehlížejí
diskriminace
- = spočívá ve skutečném jednání s druhými
- stav, kdy je jedné skupině lidí upírána práva a příležitosti, kterými disponují druzí
- často jsou příčinou diskriminace předsudky
- diskriminace a předsudky mohou existovat nezávislé na sobě
utváření postoje k etnické příslušnosti u dětí
- ve třech letech si uvědomují odlišné postoje (např.rozdíl mezi bělochy a černochy)
- černošské děti se považují sebe sami za bílé – už v útlém věku získávají pocit méněcennosti - obtížně se ho zbavují
- běloši si mnohdy přinášejí do dospělosti pocit tísně při jednání s černochy (i přesto, že se nepovažují za předpojaté)
základní typy postojů a chování vůči menšinám u příslušníků většinové populace
a) neochvějný liberál - nemá žádné předsudky vůči menšinám a odmítá se podílet na diskriminaci i když mu to přináší osobní riziko
b) přizpůsobivý liberál - považuje se za osobu bez předsudků, ale odmítají plavat proti proudu, pokud by na to měl doplácet
c) opatrný rasista - má proti menšinám předsudky, ale zákonné tlaky nebo finanční zájmy ho vedou k tomu, že se chová rovnostářsky
d) aktivní rasista - pociťuje silné předsudky vůči jiným etnickým skupinám a skutečně je diskriminuje
Etnické konflikty
etnocentrismus
- nedůvěra k druhým – sklon hodnotit jejich kulturu měřítkem své vlastní
- všechny kultury ve větší/menší míře etnocentrické
- podporuje myšlenkové stereotypy (- vetřelci, barbaři, mravně či mentálně zaostalé)
- etnocentrický jedinec – ten, kdo není schopen přiznat jiným kulturám jejich vlastní hodnotová měřítka
skupinové uzavírání
- proces vymezování skupiny vůči ostatním
- hranice mezi etnickými skupinami
utvářeny a udržovány prostřednictvím nástrojů exkluze, vylučování:
- omezení a zákaz sňatků s příslušníky druhé skupiny
- omezení sociálních kontaktů n.ekonomických vztahů, obchodu a vzájemná fyzická separace (ghetta)
- prostředek k obraně privilegovaného postavení dominantní skupiny
alokace zdrojů
- nerovnost v distribuci majetku a hmotných statků
- v situaci převahy jednoho etnika nad druhým (vojenské podmanění)
zásadní význam expanze západní civilizace – kolonizace - na zbytek světa
- mezi přistěhovalci převládali etnocentrické postoje s počátkem kolonialismu se rozvíjel i rasismus
- - přesuny populace = základ etnického složení USA, Kanady, země Střední a Jižní Ameriky, JAR, Austrálie a Nového Zélandu
Brazílie
- označována za zemi, kde neexistují etnické předsudky mezi bílými a černými obyvateli
- Afričané - z jednotlivých oblastí obvykle zůstávali pohromadě (×USA - rozptýleni)
- otroctví zrušeno až v roce 1888 – ale už předtím nebyli svobodní černoši neobvyklí
JAR
- první evropští kolonizátoři – Holanďané
- místní obyvatelstvo odmítalo pracovat pro ně - dovoz z jiných částí Afriky, Jihovýchodní Asie
- Angličané – ve 30.letech 19.st. konec otroctví - daňová povinnost pro černochy - hledání zaměstnání - systém migrujících pracovních sil - vytváření větších propastí = systém segregace – vtělen do zákona
apartheid = oddělení ras
- uzákonění po 2.sv.válce
rozdělení populace na registrační skupiny
a) bílí potomci evropských přistěhovalců
b) míšenci – označováni pojmem barevní
c) osoby asijského původu
d) černí Afričané
podoby segregace
a) mikrosegregace – týkala se veřejných míst (hygienické zařízení, vagóny)
b) mezzosegregace – rozdělení do různých čtvrtích ve městech
c) makrosegregace – vyčleňování národností jako celku do rezervací
buntustany = samosprávná teritoria, kam byli přemisťovány černoši
- de facto rezervacemi pod kontrolou ústřední vlády
- apartheid – odsouzen mezinárodním společenstvím - ekonomické sankce + masové porušování jeho nařízení - rozklad v 80.letech
USA
- zánik otroctví vítězstvím Severu v občanské válce – podepsáno už r.1863 (ale žádné zlepšení)
- 1896 – Nejvyšší soud – princip oddělené, ale rovnocenné neodporuje ústavě
- v jižanských státech – přijata diskriminačních zákonů (zákazy vstupu černochů do veřejných prostor)
- rozvoj násilné činnosti Ku-klux-klanu – tajná společnost usilující o maximální segregaci černochů
- po 2.sv.válce – kampaň proti segregaci ve školství - 1954 – rozhodnutí Nejvyššího soudu – oddělené vzdělávání není rovnocenné
- masové protesty
M.L.King – vůdce hnutí - snaha o aktivní, ale nenásilný odpor proti diskriminaci
- 1964 – Zákon o občanských právech – zakazuje veškerou diskriminaci ve veřejných prostorů, školství, zaměstnávání…
- prosazování zákona - zuřivý odpor - vznik militantních černošských skupin – Black Power (černá moc)
- významný mezník = zásady se vztahovali na veškeré oběti diskriminace (jiné etnické skupiny, ženy)
Západní Evropa
- po 2.sv.válce – rozsáhlá migrace levných pracovních sil z oblastí Středozemního moře (Turecko, Afrika, Řecko) – do záp.a sev.Evropy (Švýcarsko, SRN, Belgie, Švédsko)
- zprvu podporováno – od 70.let recese
- rozpad Sovětského svazu - obavy z přílivu nových migrantů z Východu
- Německo – občanství dosud definováno německou krví, ne místem narození (etnický×občanský princip)
představa, že země nemá přistěhovalce jen gastarbeitery
Modely vývoje interentických vztahů
modely soužití, které se rozvíjejí v americké společnosti (etnicky nejpestřejší země západu)
a) asimilace
složitý proces,jež spočívá v tom,že přistěhovalci opustí vlastní tradice a zvyky,aby své chování přizpůsobila majoritní společnosti
b) model tavicího kotle
tradice přistěhovalců nejsou potlačeny tradicemi dominantními,ale mísí se s nimi,takže se vyvíjejí nové kulturní vzorce
reálná situaci v dnešních USA – angloamerická kultura dominantní, ale ovlivněna různými skupinami
c) model kulturního pluralismu
podle jeho zástupců by bylo nejvhodnější podporovat rozvoj vskutku pluralitní společnosti, jež by uznávala mnoho rozdílných subkultur jako rovnocenné
- v Evropě
vládní politika však ve většině zemí směřuje k asimilaci – nejproblematičtější cesta v případě etnických skupin, které se výrazně liší po fyzické stránce od většinové populace;
model tavícího kotle - malá šance na úspěch vzhledem k přetrvávání rasismu
- etnické menšiny se hlásí více k pluralismu
- v budoucnosti - zřejmě uplatňování směs všech tří modelů (jako v minulých letech) s větším důrazem na pluralismus
rozmanitost kultur
- rozdíly v lidských kulturách nejsou stejné a ani nejsou na stejné úrovni
- problém rozmanitosti kultur existuje v nitru každé společnosti, ve všech skupinách, z nichž je utvořena (kasty, třídy, prostředí profesní nebo náboženská) - vykazují jisté rozdíly, na nichž každá skupina lpí
- lidská společnost se nikdy nevyvíjela v úplné izolaci tzn. že vedle rozdílů, za než mohla izolace,existují stejně důležité rozdíly na než má vliv vzájemný styk (touha oponovat, odlišovat se, zůstat sami sebou)
- nejstarší postoj – jednoduché odmítání kulturních forem – morálních, náboženských, sociálních, estetických – které se nejvíce vzdalují od těch, s nimiž se ztotožňujeme
- USA po kulturní stránce nejrůznorodější společností na světě
- současná Evropa se stává daleko více etnicky heterogenní
etnicita
- kulturní praktiky a názory určité skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních
etnické skupiny
- skupiny lidí společného původu, jazyka a společné materiální a duchovní hodnoty
- jsou stálé, unikátní, liší se vzájemně antropologickým složením (× sociologických skupin)
- je pro ně charakteristické i určité území, kde vnikali a vyvíjeli se – ne vždy totožné s územím státu (menší n.větší)
- řada charakteristik, kterými si mohou odlišovat – jazyk, dějiny, původ, náboženství, styl oblékání nebo zdobení
etnické rozdíly
- vždy naučené
- spojeny s výraznou majetkovou a mocenskou nerovností a vzájemným antagonismem
mnoho společností dnes – etnicky pluralitní
- několik velkých etnických skupin, které tvoří jeden politický a ekonomický celek, ale přitom jsou vzájemně odděleny
- skupiny, jejichž příslušníci jsou v nevýhodě oproti členům většinové populace
- mají určitý pocit vzájemné skupinové solidarity nebo sounáležitosti
diskriminace a předsudky - tento pocit umocňují
- fyzicky a sociálně izolovaní od společnosti (soustředěni v určitých čtvrtích, městech, oblastech)
- prosazují endogamii – sňatky jen uvnitř skupiny, aby si udrželi kulturní svébytnost
- dlouhotrvající pronásledování menšin v dějinách (např.Židé)
- fyzické odlišnosti bývají označovány za rasové
rasa
- antropologický pojem
- = soubor dědičně předávaných znaků morfologických, tvarových a pigmentace (utváření lebky hl.obličeje, rozdíly velikosti, barvy pleti, tvaru a barvy očí, barvy a kvality vlasů)
- tři základní rasy: europoidní, negroidní, mongoloidní + přechodné typy
a) teorie mongenického původu – tři základní plemena se vytvořila ze společného základu
b) teorie polygenického původu – vznik z odlišných základů
- v sociologii - pojem rasa:
jazykově národností kritérium (románská, germánská rasa)
jazykově náboženské kritérium (židovská rasa)
antroporasová teorie – (nej.zastánce – A.Gobineau)
- rasový faktor = základní činitel pokroku nebo úpadku společnosti
- civilizace a kultura vytvořeny výhradně vyššími rasami
- míšení ras je směřování k úpadku
- lidstvo se nedá snadno rozdělit do biologicky odlišných ras
- neexistují přesně vymezené rasy, jen široké spektrum fyzických variací
- rozdíly ve fyzické typologii jsou výsledkem míšení více či méně příbuzných osob
určité rozdíly se stávají zdrojem společenské diskriminace a předsudků
- rasové odlišnosti - ty projevy fyzické variability, které jsou vybrány jako etnicky významné (barva pleti × barva vlasů)
rasismus = předsudek založený na významných fyzických rozdílech
rasista = člověk, který je přesvědčen, že někteří jedinci jsou v důsledku rasových rozdílů nadřazení nebo méněcenní
předsudky
- = názory nebo postoje jedné skupiny vůči druhé
- apriorní (předem dané) představy o jedinci a skupině, založeny spíše na informacích z doslechu než na skutečných poznatcích
- jejich vlastností je odolnost vůči změnám - nové informace předsudkem neotřesou
- negativní i pozitivní předsudky (
dva psychologické pohledy - jak vznikají předsudky
a) stereotypy
- předsudky se uplatňují především na základě stereotypů v uvažování
- všechny nové poznatky a informace se interpretují ve světle předsudku
mechanismus přenosu
- pocity nepřátelství nebo hněvu se obracejí proti něčemu, co není jejich skutečným původcem
- přenášení na obětní beránky:
obvykle skupiny, které se výrazně odlišují a mají poměrné malou moc (protestanti v katolických zemích, katolíci v protestantských zemích, Židé skoro všude)
- podíl projekce = podvědomé připisování vlastních úmyslů nebo vlastností druhým – frustrace - potlačované pocity přenášíme na druhé – často jde o sexualitu
b) autoritářská osobnost (T.W.Adorno – americká studie)
- předpoklad, že existuje určitý typ osobnosti, který je zvlášť náchylný k předsudkům
- kdo projevuje vyšší míru předsudků v jedné škále, projevuje ji i v dalších oblastech
- projevují se jako rigidně konformistické, submisivní k těm, které považují za nadřazené a přezíravé ke všem níže postaveným
- jsou vysoce netolerantní k odlišným názorům ve smyslu náboženském a sexuálním
- vysvětlení ve způsobu výchovy: rodiče jim nedokázali přímo projevovat lásku, byli nepřístupní, důraz na kázeň - v dospělosti trpí úzkostmi, které ovládají jen rigidním pohledem na svět - podléhají stereotypům, jejichž nesrovnalosti přehlížejí
diskriminace
- = spočívá ve skutečném jednání s druhými
- stav, kdy je jedné skupině lidí upírána práva a příležitosti, kterými disponují druzí
- často jsou příčinou diskriminace předsudky
- diskriminace a předsudky mohou existovat nezávislé na sobě
utváření postoje k etnické příslušnosti u dětí
- ve třech letech si uvědomují odlišné postoje (např.rozdíl mezi bělochy a černochy)
- černošské děti se považují sebe sami za bílé – už v útlém věku získávají pocit méněcennosti - obtížně se ho zbavují
- běloši si mnohdy přinášejí do dospělosti pocit tísně při jednání s černochy (i přesto, že se nepovažují za předpojaté)
základní typy postojů a chování vůči menšinám u příslušníků většinové populace
a) neochvějný liberál - nemá žádné předsudky vůči menšinám a odmítá se podílet na diskriminaci i když mu to přináší osobní riziko
b) přizpůsobivý liberál - považuje se za osobu bez předsudků, ale odmítají plavat proti proudu, pokud by na to měl doplácet
c) opatrný rasista - má proti menšinám předsudky, ale zákonné tlaky nebo finanční zájmy ho vedou k tomu, že se chová rovnostářsky
d) aktivní rasista - pociťuje silné předsudky vůči jiným etnickým skupinám a skutečně je diskriminuje
Etnické konflikty
etnocentrismus
- nedůvěra k druhým – sklon hodnotit jejich kulturu měřítkem své vlastní
- všechny kultury ve větší/menší míře etnocentrické
- podporuje myšlenkové stereotypy (- vetřelci, barbaři, mravně či mentálně zaostalé)
- etnocentrický jedinec – ten, kdo není schopen přiznat jiným kulturám jejich vlastní hodnotová měřítka
skupinové uzavírání
- proces vymezování skupiny vůči ostatním
- hranice mezi etnickými skupinami
utvářeny a udržovány prostřednictvím nástrojů exkluze, vylučování:
- omezení a zákaz sňatků s příslušníky druhé skupiny
- omezení sociálních kontaktů n.ekonomických vztahů, obchodu a vzájemná fyzická separace (ghetta)
- prostředek k obraně privilegovaného postavení dominantní skupiny
alokace zdrojů
- nerovnost v distribuci majetku a hmotných statků
- v situaci převahy jednoho etnika nad druhým (vojenské podmanění)
zásadní význam expanze západní civilizace – kolonizace - na zbytek světa
- mezi přistěhovalci převládali etnocentrické postoje s počátkem kolonialismu se rozvíjel i rasismus
- - přesuny populace = základ etnického složení USA, Kanady, země Střední a Jižní Ameriky, JAR, Austrálie a Nového Zélandu
Brazílie
- označována za zemi, kde neexistují etnické předsudky mezi bílými a černými obyvateli
- Afričané - z jednotlivých oblastí obvykle zůstávali pohromadě (×USA - rozptýleni)
- otroctví zrušeno až v roce 1888 – ale už předtím nebyli svobodní černoši neobvyklí
JAR
- první evropští kolonizátoři – Holanďané
- místní obyvatelstvo odmítalo pracovat pro ně - dovoz z jiných částí Afriky, Jihovýchodní Asie
- Angličané – ve 30.letech 19.st. konec otroctví - daňová povinnost pro černochy - hledání zaměstnání - systém migrujících pracovních sil - vytváření větších propastí = systém segregace – vtělen do zákona
apartheid = oddělení ras
- uzákonění po 2.sv.válce
rozdělení populace na registrační skupiny
a) bílí potomci evropských přistěhovalců
b) míšenci – označováni pojmem barevní
c) osoby asijského původu
d) černí Afričané
podoby segregace
a) mikrosegregace – týkala se veřejných míst (hygienické zařízení, vagóny)
b) mezzosegregace – rozdělení do různých čtvrtích ve městech
c) makrosegregace – vyčleňování národností jako celku do rezervací
buntustany = samosprávná teritoria, kam byli přemisťovány černoši
- de facto rezervacemi pod kontrolou ústřední vlády
- apartheid – odsouzen mezinárodním společenstvím - ekonomické sankce + masové porušování jeho nařízení - rozklad v 80.letech
USA
- zánik otroctví vítězstvím Severu v občanské válce – podepsáno už r.1863 (ale žádné zlepšení)
- 1896 – Nejvyšší soud – princip oddělené, ale rovnocenné neodporuje ústavě
- v jižanských státech – přijata diskriminačních zákonů (zákazy vstupu černochů do veřejných prostor)
- rozvoj násilné činnosti Ku-klux-klanu – tajná společnost usilující o maximální segregaci černochů
- po 2.sv.válce – kampaň proti segregaci ve školství - 1954 – rozhodnutí Nejvyššího soudu – oddělené vzdělávání není rovnocenné
- masové protesty
M.L.King – vůdce hnutí - snaha o aktivní, ale nenásilný odpor proti diskriminaci
- 1964 – Zákon o občanských právech – zakazuje veškerou diskriminaci ve veřejných prostorů, školství, zaměstnávání…
- prosazování zákona - zuřivý odpor - vznik militantních černošských skupin – Black Power (černá moc)
- významný mezník = zásady se vztahovali na veškeré oběti diskriminace (jiné etnické skupiny, ženy)
Západní Evropa
- po 2.sv.válce – rozsáhlá migrace levných pracovních sil z oblastí Středozemního moře (Turecko, Afrika, Řecko) – do záp.a sev.Evropy (Švýcarsko, SRN, Belgie, Švédsko)
- zprvu podporováno – od 70.let recese
- rozpad Sovětského svazu - obavy z přílivu nových migrantů z Východu
- Německo – občanství dosud definováno německou krví, ne místem narození (etnický×občanský princip)
představa, že země nemá přistěhovalce jen gastarbeitery
Modely vývoje interentických vztahů
modely soužití, které se rozvíjejí v americké společnosti (etnicky nejpestřejší země západu)
a) asimilace
složitý proces,jež spočívá v tom,že přistěhovalci opustí vlastní tradice a zvyky,aby své chování přizpůsobila majoritní společnosti
b) model tavicího kotle
tradice přistěhovalců nejsou potlačeny tradicemi dominantními,ale mísí se s nimi,takže se vyvíjejí nové kulturní vzorce
reálná situaci v dnešních USA – angloamerická kultura dominantní, ale ovlivněna různými skupinami
c) model kulturního pluralismu
podle jeho zástupců by bylo nejvhodnější podporovat rozvoj vskutku pluralitní společnosti, jež by uznávala mnoho rozdílných subkultur jako rovnocenné
- v Evropě
vládní politika však ve většině zemí směřuje k asimilaci – nejproblematičtější cesta v případě etnických skupin, které se výrazně liší po fyzické stránce od většinové populace;
model tavícího kotle - malá šance na úspěch vzhledem k přetrvávání rasismu
- etnické menšiny se hlásí více k pluralismu
- v budoucnosti - zřejmě uplatňování směs všech tří modelů (jako v minulých letech) s větším důrazem na pluralismus
rozmanitost kultur
- rozdíly v lidských kulturách nejsou stejné a ani nejsou na stejné úrovni
- problém rozmanitosti kultur existuje v nitru každé společnosti, ve všech skupinách, z nichž je utvořena (kasty, třídy, prostředí profesní nebo náboženská) - vykazují jisté rozdíly, na nichž každá skupina lpí
- lidská společnost se nikdy nevyvíjela v úplné izolaci tzn. že vedle rozdílů, za než mohla izolace,existují stejně důležité rozdíly na než má vliv vzájemný styk (touha oponovat, odlišovat se, zůstat sami sebou)
- nejstarší postoj – jednoduché odmítání kulturních forem – morálních, náboženských, sociálních, estetických – které se nejvíce vzdalují od těch, s nimiž se ztotožňujeme
Kľúčové slová
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#predsudky #apartheid #prechodne rasy #submisívna komunikácia #vzťah etnicity a nerovností #multikulturizmus #adorno #zvyky v jižních zemích #etnicke skupiny #etnicita biologia #psychologia predsudky #Stereotypy #asimilaceDiskusia: Etnicita a multikulturalismus
Pridať nový komentárVygenerované za 0.009 s.